Itálie ~ Info

Stručné a přehledné informace o Itálii: zeměpis, historie, hudba, významná italská města, kultura, politika, cestopis...

Hlavní strana | Návštěvní kniha | Mapa webu | Kontakt | Fotogalerie

↓ Skočit na obsah ↓


Hledání na www.italia.wz.cz

CNW:Counter


Reálie

Vánoční tradice ~ Karneval

Vánoční tradice

V Itálii se v době Vánoc objevuje několik zajímavých tradic:
La Befana: Befana je ošklivá stará žena, která přichází 6. ledna (Den Epifánií). Hodným dětem přináší punčochu (la calza) plnou sladkostí a caramelu. Zlobivým dětem však nosí uhlí. Podle tradice Befana přilétá na svém koštěti. Například v Toskánsku však Befana přichází tiše přes sněhem poprášenou zahradu a dárky vhazuje dětem do oken. Děti jsou pak nadšeny ze stop, které Befana tajemně zanechá ve sněhu (velice praktické pro rodiče)... Váže se k ní ještě další způsob oslavy. V noci z 5. na 6. ledna se na předměstích italských měst rozhoří slavnostní ohně, uprostřed kterých je dřevěná "befana". Plameny ji za všeobecného veselí polykají. Pro pobavení Italů se však letos v některých italských městech neupalovala "befana", ale Byron Moreno. To byl rozhodčí osudového fotbalového zápasu Itálie – Jižní Korea na loňském mistrovství světa. Fotbaloví fanoušci tak měli možnost aspoň tímto způsobem se pomstít...  A na závěr našeho povídání o Befaně malá říkanka: (filastrocca): "La befana viene di notte, con le scarpe tutte rotte". To lze velmi volně přeložit ve smyslu: Befana přichází v noci se všemi botami rozbitými...

Karneval

Počátkem března zaplaví Itálii karnevalové nadšení. Způsob oslavy se liší podle města. Určitě však znáte světoznámý karneval v Benátkách. Město zaplaví průvod masek, z nichž mnohé hledaly inspiraci už v renesanci a některé (velmi cenné, hýčkané a střežené) jsou originály ze 17. či 18.stol. Masky se pomalu vykrádají ze dveří domů, prochází úzkými uličkami minulosti a dodávají Benátkám zahaleným do ranní mlhy neopakovatelnou atmosféru... Atmosféra slavnosti, veselí i tajemna prosytí slaný vzduch benátské laguny. Je to jakási oslava hrdosti slavných Benátek - město z dob, kdy byly nezávislou republikou. Děti sypou před procházející masky barevné papírky - it. "coriŕndoli". Známými italskými maskami jsou např. pulcinella (pochází z Neapole) nebo pantalone (z Benátek). Mattacini je veselý kejklířský převlek, domino (původem ze Španělska) je tvořen dlouhým pláštěm se širokou kápí. Italové si karnevalu užívají i po stránce gurmánské. Slavností dobrůtkou těchto dní jsou sladké "frittelle"a "créstoli"... Karnevalovými reji ožije však i například městečko Viareggio poblíž Florencie. Na pořadu dne je tu pro změnu satira politického a sociálního života v podobě oživlých, alegorických a velmi vtipně pojatých vozů... Další typicky italskou událostí těchto dnů je pomerančová bitva. Zajímavou ukázku můžete shlédnout v městě Ivrea poblíž Torína. Vozy si zde razí cestu skrz dav oděný do "teamových uniforem"; team reprezentuje vždy určitou městskou čtvrť. Ivrejští na voze začínají bombardovat ty na zemi, ti si to samozřejmě nenechají líbit; takže je z toho pěkná pomerančová mela. Pokud máte tedy chuť na čerstvý pomerančový džus, zajeďte si do Ivrea. A kam ještě na nefalšovaný italský karneval? Do měst: Cento (nedaleko Bologne), Putignano (v jižní Itálii poblíž města Lecce) či do Acireale (na Sicílii).

Zajímají vás historické kořeny karnevalových slavností? Z čeho se karneval vyvinul? Proč lidé milují převleky? Chcete si vychutnat teatrální atmosféru Benátek, nostalgii karnevalového reje? Pokud jste odpověděli ano, přečtěte si tento přepis článku Evy Novotné z časopisu Lidé a země (díl Itálie), rok vydání 1997. Je sice obsáhlejší, ale garantuji, že po přečtení pár úvodních řádek vás zajisté pohltí...

Historie

Karneval byl odedávna spjat s různými slavnostmi a rituály. Ve starém Řecku a Římě se konaly tzv. bakchanálie k poctě boha vína a úrody Dionýsa (Bakcha). Postupně začala do formy tradičních lidových oslav zasahovat církev, jež měla stále větší vliv, a tímto způsobem si zachovala kontrolu nad všemi lidskými činnostmi. To ovšem neznamenalo, že by se církevní hodnostáři do těchto slavností nezapojovali. Existuje dokonce zpráva z 10.-11. století o tom, že určitou roli v karnevalu sehrával i papež. Duchovní také rádi účinkovali ve zvláštních parodiích odehrávajících se v církevních prostorách. Později však byly žertovné frašky předváděné před oltářem z kostelů vykázány a duchovenstvo se těchto her nesmělo účastnit. Pozadu nezůstaly ani církevní řády. Zpráva z jedné kroniky ze 7. století vypráví o abatyši žijící v klášteře v Poitiers, která hrávala kostky a organizovala představení s "nestoudnými" maskami. Jako součást karnevalu nikdy nechyběl tanec. I když byl církevními otci považován za studnici hříchů, přesto se i oni připojovali k tančícímu davu. V církevním kalendáři předcházely tyto oslavy Popeleční středu, od níž se každoročně stanovuje doba čtyřiceti dnů pokání, zpovědí a lítostí před příchodem Velikonoc.

Původ slova "karneval"

Etymologie slova karneval není úplně jasná. Jedna z hypotéz předpokládá jeho vznik z výrazu “carmen levare”, což znamená splnění církevního přikázání tím, že po Popeleční středě nebudeme požívat maso. Na první pohled se může zdát, že tato doba přikázání neguje, ale ve skutečnosti se tak jmenují dny spadající těsně před postní dobu. Tuto hypotézu obhajuje též francouzský název "caramantran" (caréme entrant).

Kouzlo karnevalu

Karneval je již od svého vzniku rozporuplnou záležitostí. Představuje vlnu všech materiálních rozkoší, uskutečněných díky záměně hierarchie a použití masek. Chudí lidé se na těchto pár dní v roce vždy těšili, neboť jim poskytly částečné zapomnění na neustálá příkoří. V dobách sociální nerovnosti, moru a hladu karneval nabídl při hodech dostatek jídla jako náhražku za celý rok podvýživy. S tím se pojí i zvyk obcházet domy, přičemž skupinky lidí dostávaly výměnou za písničky a trochu legrace spropitné ve formě "fiambrů" - studených pokrmů - a vína.

Přestože bohatá společnost nemusela čekat na karneval, aby se dosyta najedla, i ona si ráda vychutnala tohoto požitku víc, než bylo zvykem. Kromě dostatku jídla se však lidé na ulici setkávali i s méně příjemnými stránkami – například s házením starého ovoce, vejci nebo poléváním špinavou vodou. Spoustu zajímavostí se můžeme dozvědět ze starých kronik. Tak například v oblasti Alsaska a Württemberska byl karneval ceněn hlavně ženami, jimž patřila po celý jeden den vláda nad městem, zatímco muži poslušně čekali doma. Ženy se sešly na radnici, kde je členové rady museli hostit pivem a párky, což vedlo k nočním hádkám s manželi, neboť většinou domů nepřicházely střízlivé.

Masky a převleky

V době karnevalu si lidé vycházející do ulic chránili svoji totožnost převlekem. Chudí mohli napodobovat bohaté a naopak. Drobní řemeslníci si přáli stát se alespoň na chvíli tím soudním úředníkem, jenž je kdysi nechal v maléru, chamtivým lichvářem, kvůli kterému přišli na mizinu, domýšlivým učitelem či všemocným pánem. To všechno znamenalo porušení řádu, přičemž ale všichni respektovali stanovený konec.

Benátky se příjezdem různých divadelních společností, komiků, akrobatů, astrologů a muzikantů proměnily ve velké divadlo, kde všichni mohli účinkovat. Z ulic se ozývaly zvuky mandolín a akordy kytar. Nezbytnou pomůckou byly masky, o jejichž kráse se mluvilo široko daleko. Podle některých výkladů má slovo maska původ v langobardském termínu, označujícím tak duši zemřelého. Jiné uvádějí původ v arabském slově "maskara", což znamená šprýmař nebo šašek.

Vztah masky a karnevalu byl odedávna spojen s rituály primitivních zemědělských osad, které si chtěly každým rokem naklonit matku úrodu. Masky tedy měly religiózní, ale i magickou hodnotu. Někdy jsou spjaté s pohřebním rituálem. Jejich světské využití nastoupilo až později – z chrámu přešla maska na jeviště, a teprve potom do pouliční zábavy. Leckdy se pod ní ukrývaly i ty nejdůležitější osoby města, protože v Benátkách nedotknutelnou masku chránily zvláštní zákony.

Velmi oblíbeným převlekem pro muže i ženy bývala "bautta", skládající se z černé peleríny s kapucí, bílé nebo černé masky na obličeji a třírohého klobouku. Další častou masku představoval doktor, charakteristický svým obrovským nosem. Šat, speciálně upravený proti morové nákaze, zakrýval dokonale celé tělo, takže byly vidět jen oči. K prohlídce svých pacientů doktor používal delší hůlky, aby si od nich udržel patřičnou vzdálenost. Dlouhý látkový nos se vyplnil bavlnou a gázou, sloužící jako filtr proti nákaze při dýchání. Mezi dalšími častými maskami jmenujme alespoň "mattacini", extravagantní kejklířský převlek, anebo "domino", původem ze Španělska, které tvořil dlouhý plášť s širokou kápí. Tyto převleky, ale i mnohé jiné, získaly popularitu díky loutkovému divadlu a commedii dell'arte.

Současnost

Jak se lze snadno přesvědčit, Benátky stále podstupují obřad znovuvzkříšení lidových tradic, které zdědily od svých předků. Právě tyto slavnosti jsou odrazem nejen charakteru samotných Benátčanů, nýbrž i jejich životního stylu. Každá taková událost ožívá přímo v jejich nitru, a proto se nedají posuzovat jako pouhé turistické atrakce.

V roce 1997 do Benátek přijelo 700 tisíc lidí. Doprava na místo však nebyla vůbec snadná. Komplikace způsobila stávka železničářů, ale i velmi hustá mlha, která se z velké části podílela na obrovských zácpách. Kdo přesto vytrval, odměnou mu byl karnevalový den, na který se nezapomíná. Chvíli je třeba přivykat si na mumraj a chaos, jenž je hlavním činitelem karnevalového veselí. Jakmile nás pohltil dav, nebylo úniku. Nechtěně jsme splynuli s razantními německými turisty, kteří se sem vypravili s celými orchestrálními tělesy.

Na náměstí sv. Marka se odehrává základní inaugurační ceremonie karnevalu – rozevření obrovské papírové holubice, z níž z výšky slétne spousta barevných papírků. Jinak ovšem benátský karneval nemá žádný přesně stanovený průvod. Lidé v maskách vycházejí ze svých domovů nebo hotelů a svou účast projevují promenádou na náměstí, kde pózují pro fotografy. Pokud návštěvník nechce být jen pouhým pozorovatelem, může si za zhruba 3 13 tisíc korun masku vypůjčit. Kvalita zúčastněných masek (r. 1997) – kolem 30 000, byla hodnocena velmi vysoko. Ty nejstarší, pocházející ze 17. a 18. století, někdy doprovází osobní ochrana, která má v případě potřeby zabránit rozpustilým turistům poničení starých brokátových látek vyšívaných zlatem.

Během pohybu po městě žijícím karnevalem je lepší místo využívání místní dopravy chodit pěšky – jen tak si každý dosyta vychutná kouzlo benátských uliček. Přitom však není radno odvádět pozornost od své peněženky či fotoaparátu, ale ani krmit holuby, což je z důvodů výskytu různých onemocnění přísně zakázáno. Pokud jsme dobrými pozorovateli, spatříme i ve všedním životě Benátek nádhernou scenérii stvořenou ke všem divadelním žánrům. Tyto jedinečné kulisy město poskytuje také každoročnímu svátku masek, který potěší každého, kdo se chce na svět podívat jinýma očima.


Itálie ~ Info | ©2003-2014 ~ Aktualizace: 03. 08. 2013 ~ Při použití textů uveďte odkaz na tento web. ~ Doporučujeme: www.ogonstore.cz