Itálie ~ Info

Stručné a přehledné informace o Itálii: zeměpis, historie, hudba, významná italská města, kultura, politika, cestopis...

Hlavní strana | Návštěvní kniha | Mapa webu | Kontakt | Fotogalerie

↓ Skočit na obsah ↓


Hledání na www.italia.wz.cz

CNW:Counter


Politika

Neaktuální!

Ústavní systém ~ Hlavní politické strany ~ Politická situace ~ Zprávy o vytváření Padánie

Ústavní systém

Italský parlament je dvoukomorový. Skládá se z Poslanecké sněmovny a Senátu, obě komory jsou voleny lidem a obě jsou zcela rovnoprávné. Poslanecká sněmovna je volena poměrným volebním systémem na pětileté období.

Složení Senátu má pak reprezentovat jednotlivé regiony, počet senátorů za určitý region se řídí počtem obyvatelstva. Senátoři musejí mít nejméně 40 let a jsou voleni na 6 let. Moc parlamentu je omezena ústavou. Italský ústavní soud může kontrolovat zákony přijaté parlamentem a jsou-li v rozporu s ústavou, může je i anulovat. Rovnoprávnost obou komor, která spočívá mimo jiné v tom, že zákony mohou být schváleny pouze za souhlasu Poslanecké sněmovny i Senátu, představuje důležitý prvek italského parlamentarismu a zajišťuje větší kontrolu moci, jež je podpořena mimo jiné i tím, že obě komory jsou založeny na rozdílném principu reprezentace a mají různá volební období.

Italský systém v sobě také obsahuje prvek přímé demokracie. Parlamentem schválené zákony (s výjimkou rozpočtu, mezinárodních smluv apod.) mohou být na žádost půl milionu voličů nebo pěti regionálních vlád podrobeny lidovému hlasování. Tímto referendem mohou být také anulovány, pokud se hlasování zúčastní nejméně polovina voličů a z nich většina zákon odmítne. Referendum nebývá často používáno, ale možnost jeho vypsání představuje důležité omezení moci parlamentu.

Významným formujícím prvkem italské politiky je poměrný volební systém, který vylučuje vytvoření potřebné stranické většiny v parlamentu (jako je tomu např. v Británii) a v podstatě si vynucuje vytváření koalicí. Italský model parlamentarismu nutí k hledání kompromisů a k politickému vyjednávání. Nutno ovšem poznamenat, že takto postavený systém vlády je značně nestabilní, jako to ostatně dokazuje poválečný politický vývoj v Itálii.

Hlavní politické strany

Lega Nord
federalistická strana vedená Umbertem Bossim požaduje osamostatnění severní nejprůmyslovější části Itálie od zemědělského jihu
Forza Italia
"Itálie do toho" – pravicová strana vedená televizním magnátem a vlastníkem fotbalového klubu Inter Milano Silviem Berlusconim (výhra ve volbách 1994 a 2001)
Centro cristiano democratico
křesťanští demokraté vedeni Casinim
Rifondazione comunista
italští komunisté vedeni Bertinottim
Alleanza nazionale
národní aliance vedená Finim
Democratici di sinistra
levicová strana v čele s Veltronim
Partito popolare Italiano
lidová strana v čele s Castagnettim

Politická situace

Na politické scéně jsou dnes 2 důležité koalice: Ve vládě je "la Casa delle Libertá" pod Berlusconiho vlivem (středo-pravá koalice), která je složena ze stran: Forza Italia (Silvio Berlusconi), Alleanza Nazionale (Gianfranco Fini), Lega Nord (Umberto Bossi), Cristiano – Democratici ( Pier Ferdinando Casini).V opozici je l'Ulivo – česky Olivovník (středo-levá koalice), která se skládá ze stran: Margherita (Francesco Rutelli), Democratici di Sinistra (Pietro Fassino) a ostatní menšinové strany.

Zprávy o vytváření Padánie

Teď (snad by se hodilo užít slovo "naštěstí") Bossi pracuje pouze na přenesení některých kompetencí v ekonomickém sektoru a v sektoru služeb z centrální vlády v Římě do kompetencí italských regionů... Padánie bylo řešení poněkud směšné. Bossi chtěl vytvořit nový stát a národ pouze na ekonomickém základu. Bohatý sever (= Padánie) a chudý jih. Lega Nord toužila vytvořit stát na nových tradicích (takto se aspoň ospravedlňovala italské veřejnosti). Chtěla vycházet z keltských tradic(!!!), na vlajce nového státu měla být zelená květina, na školách se měl kromě italštiny učit i specifický padánský dialekt... Ve speciálních obřadech se mělo užívat vody z řeky Pád. Ale Italy rozčílilo nejvíc, že hymnou nového státu se měl stát Verdiho sbor židovských otroků (opera Nabucco) – to je něco jako druhá národní italská hymna (vznikla totiž v době Risorgimenta a sjednocování Itálie vůbec v roce 1842). To by Italové nebyli schopni přenést přes srdce...


Itálie ~ Info | ©2003-2014 ~ Aktualizace: 03. 08. 2013 ~ Při použití textů uveďte odkaz na tento web. ~ Doporučujeme: www.ogonstore.cz